Vzdělávací balíček pro laické islamofoby část 2.

Minule jsme si projeli pár základních argumentů, lépe řečeno pouček, od kterých lze svou argumentaci lépe uchopit, zvláště pro ty, kteří se opírají o historii, jež nebaví žvásty o vině za křížové výpravy atd....

Když jsem krátce minule zmínil kruciáty, vzpomenul jsem si, jak by se po nás neustále chtělo nést vinu za tehdy umrlé muslimy, jako by zákonitě byl každý Evropan křesťanem, jak víme, víra se v našich končinách, na rozdíl od krajů Blízkovýchodních, už dávno nedědí po otci. Evropa je totiž sekulární a v těchto ohledech mají naše děti tu výsadu, rozhodnout o své víře nebo nevíře sami, opět na rozdíl od Blízkého Východu. Tak tedy, proč nikdo nečiní muslimy zodpovědné za řádění chalífátů, oných v islámském pohledu nejlepších, ideálních státech? Přitom je do očí bijící, že ještě dnes mají muslimové své chalífy bezmezně v úctě, např. je fakt, že nejvíce mešit na Západě Evropy je pojmenováno po Mehmedu II. "Dobyvateli", čímž se vlastně muslimové Evropanům vysmívají. Ale opovažte se to někde říci, to by vám politkorektní vašnostové do smrti nezapomněli! Vzpomeňte, že už dnes se ve Francii požadují revize učebnic dějepisu, neboť zmínka o Bitvě u Tours nebohé muslimy nehorázné uráží a je do nebevolající drzost učit muslimské děti, kterak dostali mohamedánští rozsévači islámu od Karla Martela - řečeného Kladivo - na pr..., ehm - na zadek tak, že už od té doby z Evropy brali jen zpátečku.

Zastánci multikulturních choutek se často rádi zabývají tzv. "Zlatým věkem", kdy islámská kultura po 4 staletí prosperovala. Když se nad tím člověk zamýšlí, tak to ale až taková zásluha islámu nebyla. Islám měl na rozvoji vědy, astronomie, poezie či matematiky (zejména v Persii) vliv takový, že tam ,,prostě byl", nic víc. Takže, pojďme se trochu učit.

4. Islám ale přinesl Světu vědomosti, když Evropa upadala. Co algebra, arabské číslice a další?

Když mluvíme o přínosu tzv. islámské kultury, je třeba se trochu zamyslet, proč trval onen přínos a rozmach po pouhá 4 staletí, ze kterých dokázal islám ještě 2 století nato čerpat, než se propadl do mizérie a ničemnosti, kde je (to už je takový úděl pod jhem islámu) nyní, kam stáhnul celou civilizaci na Východě. Když roku 642 (tzv. 20. rok hidžry) dobyli arabští muslimové Alexandrii a Alexandrijskou knihovnu nevěděli, co se svitky v ní uloženými. ,,Obsahují-li ty knihy totéž co korán, jsou zbytečné. Obsahují-li něco odlišného, jsou škodlivé. V každém případě spálit,“ oznámil chalífa Ummar ibn al-Chattab.

To dostatečně vysvětluje, jaký měli a mají muslimové vztah ke vzdělání a vlastně čemukoliv neislámskému. Islámská vzdělanost se dlouho omezovala jen na výklad koránu a islámského práva shari'a, arabskou gramatiku a kapánek historie, samozřejmě jen historie islámu. Toť vše. K rozvoji vědy moderní doby nepřispěl islám naprosto ničím(ani číslicemi, ty jsou ve skutečnosti hindské, nikoli arabské), přebral, co potřeboval, samostatného vývoje islám nebyl nikdy schopen. To je pak příčinou pocitu ukřivděnosti vůči úspěšnějšímu Západu. Rozmach počal během století devátého a skončil stoletím třináctým, pak už ani ,,ň".

 Povšimněte si, že vše pochází hlavně z Persie, částečně z Andalucie a Maroka. V rodišti islámu, zem pustá, prostě nic. Arabům  při dobývání přála hlavně náhoda, neb před sebou měla hlavně jen demoralizované a vyčerpané armády sásánovské Persie a Byzantské říše, unavené vzájemnými konflikty. I po tak náhlé "islamizaci" se však v Byzanci udržovalo křesťanství a v Persii zoroastriánství, značně zkloubené s antickou vzdělaností. Protože po uchopení moci nebylo možné tak velké území islamizovat okamžitě, ještě 5 staletí se dochovával jazyk, víra i kultura tehdejší Persie i Byzance. Z důvodů přežití a udržení se v té společnosti, nosili i badatelé, neznalí toliko v islámu, na hlavě turban a snažili se býti jako muslimové, ale takzvaně na oko, jako ještě nedávno se lidé hlásili ke KSČ, aby měli oni i jejich děti budoucnost lepší než službu u PtP a ze vzdělání jen to, co strana dovolí. Ani islám nedovoloval tehdy odchylky. Takže se ví, že se raději badatelé ozdobili turbanem a tu a tam citovali korán, aby nemuseli zemřít, aby směli existovat. A po ta staletí na antické vzdělanosti islám doslova parazitoval, než ji naprosto vyčerpal, umořil a zničil.

5. Muslimové se ale přece dokázali integrovat do společnosti. Výpady v Evropě mají na svědomí malé teroristické skupiny

-Integrace lidí, vyznávajících islám by byla možná jedině v případě, že by jejich víra byla úplně asimilována, zbavena veškerého veřejného projevování, lépe řečeno, muslimové by se museli nejdříve dobrovolně vzdát islámu, aby byli plně schopni se začlenit. Téměř každá víra se projevuje nějakým způsobem veřejně, v Evropě je ale projev islámu nejvíce nápadný. Muslimové se modlí na veřejnosti, ve velkých evropských městech díky tomu mnohdy kolabuje dopravní systém, muslimy svolává k modlitbě do mešity muezzin, což je také dosti hlasitý projev, dále muslimské oděvy, různé kongresy, konference, besedy, propagace atd.. Veřejný projev je tedy část identity islámu, bez které se většina muslimů neobejde, neb věří, že taková víra bez veřejné demonstrály je mrtvá. Tudíž úplná integrace bez "obšťastňování" okolí svým projevem je nemožná. 
Dále muslimové, kteří přišli do Evropy mají pramalý, neřku - li žádný zájem o integraci. 
Na začátku roku 2012 provedlo ministerstvo vnitra SRN studii s názvem "Životní obzory mladých muslimů v Německu" ve které zjistilo, že ,,zarážející počet přistěhovaleckých muslimů odpírá začleňování se do společnosti, pohrdá západními hodnotami a inklinuje k násilí, potažmo k fanatismu a terorismu." Díky radikalizaci muslimů, kteří se přidávají do uzavřených muslimských komunit, tak narůstají násilnosti a konflikty mezi muslimskou menšinou a majoritou (ne nepodobné potyčkám s českými romy). Mluvčí PCMC jsou pak ale vždy ochotni svalit vinu na "sociální otázky", spojení s islámem nechtějí slyšet. 
Několika slovy, multikulturalismus a začleňování muslimů je holý nesmysl, který v praxi selhává, což před pár lety potvrdila i část evropských politiků, např. David Cameron nebo Angela Merkelová. Merkelová dokonce vzkázala imigrantům, aby se začali učit německy. 
Také je třeba vzít v potaz, že země z nichž muslimové pochází, jsou založeny na zcela jiných hodnotách, které se takřka v ničem neshodují s hodnotami západní civilizace. Muslimové, kteří přijdou do Evropy tyto hodnoty nechápou, neb v nich nebyli vychováváni a mnohdy se s nimi nesžijí, nikdy je nebudou považovat za své a naopak vždy budou usilovat o to, aby se tato západní kultura přizpůsobila jim, ne opačně. A pokud bude jejich počet i nadále vzrůstat a EU bude stále předstírat, že problémy s integrací neexistují a bojovat s takzvanými neonacisty, je jisté, že takové požadavky na přizpůsobení určitě přijdou a to v mnohem větší míře, než je dnes. A od toho už je jen malý krůček k tomu, aby islám za přičinění hlav EU pohřbil Evropu kámen po kamínku, lopatu po lopatce, a než se někdo konečně rozhodne něco udělat, bude již pozdě. Začne to okresovitě, muslimové budou v radách měst, předá se jim správa obcí, nebo některých čtvrtí, poté regionálně a nakonec bude v evropských vládách většina muslimských stran, než jim bude vláda pokorně předána. A nedělejme si iluze, že to bude vláda sekulární, se stejnou demokracií, jakou známe dnes. Evropa stavěná (ať se ateisté třeba staví na hlavu) na křesťanských, židovských a antických základech jednou pro vždy padne. 
Po smrti Jana Pavla II. prohlásil jeden z vůdců islamistických skupin, že se islám vrátí do Evropy jako dobyvatel a vítěz poté, co ho z tohoto kontinentu dvakrát vyháněli. Křesťané prý budou mít jen dvě možnosti; buď přijmout islám a nebo platit džizju - daň, kterou musí nemuslimové platit za právo žít v islámských zemích. 
Nyní již zesilující tlak muslimů pociťuje zejména Francie, která má nakročeno k tomu, že v nedaleké budoucnosti bude první islámskou zemí západní Evropy, už dnes v ní žije mimo imigrantů i více než 50 tisíc bílých francouzů - muslimů. 
EU rozšířila chybné mínění, že integrace islámské diaspory do evropské společnosti bude přispívat ke sblížení křesťanské a islámské civilizace. Ale bohužel jsme svědky opaku. Takže ne. Muslimové, či alespoň naprostá většina, se neintegrovala, neintegruje a evidentně ani v budoucnu se nezintegruje úspěšně. Leda na oko. Pro svou zdánlivou snahu o zapadnutí do společnosti mají důvod. Je - li nemuslimský nepřítel příliš silný, je možné se dohodnout na příměří (Súra 3,28.. 4,101) které je dočasné. Příklad najdeme v životě Mohameda. V roce 628 se chtěl jako poutník vrátit do svého rodného města Mekky. Město ale ovládaly kmeny Kurejšitů, které se nechtěly podrobit jeho nadvládě. Protože byly příliš silné a Mohamed si je podmanit nemohl, uzavřel s nimi příměří. Kurejšité se necítili ohrožení a odzbrojili. 
Avšak v roce 630 vpochodoval Mohamed s 10 000 vojáky do Mekky a způsobil tam strašné krveprolití. Obojí, jak krveprolití, tak porušení smlouvy, může islámské právo ospravedlnit, protože posloužilo ke cti Alláhově. 

6. Korán je to samé, co Starý Zákon v Bibli!

Hloupost. Několik podstatných věcí udá fakt, že SZ nelze úspěšně srovnat s Koránem či dokonce tvrdit, že jejich hodnota, zejména ta duchovní je totožná. 
1. Obsah: Starý Zákon obsahuje mimo příběhu o stvoření Světa, Adamovi a Evě atd. průběh dějin židovského lidu od exodu z Egypta až po období zboření prvního chrámu (viz. apokryfy Knihy Makabejské). Zákony, zvyky a přikázání byly zaměřeny interně na izraelský lid, nikoli na okolí. Celý SZ obsahuje 39 knih, které sepsalo okolo 50 autorů. Oproti tomu Korán příběhy ze Starého Zákona převzal, přestavěl a podivně překroutil tak, aby ustanovení proroků a Boha souhlasily s myšlenkou Mohameda, podřízení jediné doktríně a vztahovaly se zároveň i na muslimy. Má jednoho autora (Mohameda, ačkoli ten tvrdil, že mu ho předal Gabriel, který jej měl zase od Alláha). Dále SZ u téměř každého proroka zmiňuje proroctví o Mesiáši, Synu člověka, krále z pokolení Davidova, Immanuela atd., která křesťané berou jako předzvěsti příchodu Ježíše Krista. Tyto Mohamed záměrně vypustil, aby vše souhlasilo s jeho teorií, že Ježíš byl jen prorok (pokud ovšem někdy tato proroctví četl). 
Zákon: Židé své náboženství stavělo na desateru, které jim předal Mojžíš od Boha. Islám nemá žádnou obdobu desatera a díky tomu je judaismus mnohem smířlivější. Jeden příklad: 
SZ: Nezabiješ (Exodus, 20;13) 
To se vztahuje i na zabití nevěřících a jinověrců. (Modlářství se trestalo jen mezi samotnými židy) 
Oproti tomu korán říká: Zabíjejte je všude, kde je dostihnete, a vyžeňte je z míst, odkud oni vás vyhnali, vždyť svádění od víry je horší než zabití. Avšak nebojujte s nimi poblíže Mešity posvátné, dokud oni s vámi zde nezačnou bojovat. Jestliže však vás tam napadnou, zabte je taková je odměna nevěřících! (súra 2;191) 
---------------------------- 
Neobávám se muslimů jako lidí s určitým vyznáním, jako jednotlivců. 
Pokud by byl islám pouhopouhým náboženstvím, nikomu by zřejmě nevadil, neboť víra je věc každého, bez rozdílu rasy, etnika a národnosti. 
Jenže islám není jen víra. Islám je i politická ideologie s vlastním souhrnem zákonů, práv a povinností (šari'a), doktrína určující pravidla žití pod její nadvládou. 
Islám je vedle nacismu a komunismu další totalitní ideologie směřující k potlačení práv a svobod člověka. 
Má velké množství typických rysů totality, které můžeme sledovat na naprosté většině islamistických vlád na BV: 
-Vlády na Blízkém Východě jsou ryze autoritářské 
-Snaží se o absolutní zpolitizování veškeré společenské i individuální existence 
-Zakazuje jakoukoliv kritiku režimu a státem uznávané ideologie 
-Omezuje svobodu slova prostřednictvím cenzury 
-Vláda je úzce propojena s politickou ideologií 
-Policejní kontrola (náboženské šari'a hlídky) a sledování občanů 
Islám je také velmi xenofobní. Považuje se za nadřazený směr všemu ostatnímu, nemuslimové a pohané jsou bráni jako podřadné existence, které mají ve světě podléhajícím islámu muslimům sloužit. 
Stejně jako nacismus je islám netolerantní a nesnášenlivý k židům a Izraeli. Muslimové nejen že nechtějí, ale ani nesmějí uznat Izrael, či se přátelit s židy (proto bude jakékoli jednání mezi Izraelem a Palestinskou samosprávou vždy předem odsouzeno k fiasku). 
Nechceme další destruktivní ideologii, likvidující národní hodnoty, neuznávající svobodu slova a omezující lidská práva. Proto ani islám v České Republice nechci (nechceme)! 
 

Tímto tento blog zakončím. Vskutku se nechci podobat jistým pánům, majících se za ochránce svobody, ve skutečnosti však podporujících to stejné, co jsme již my a generace před námi zažili. Totiž nenávistnou, jednou nohou v zaostalosti dlející ideologii, neschopnou svého růstu, ale jen parazitického přežívání na civilizaci, ke které se přisála.