Cesta do pekel

Ruský báťuška Putin se zase postaral o rozruch - bombardoval nesprávné teroristy.

Západ je samozřejmě pobouřen, jak takový ničena může podporovat Asadův režim, vždyť údajně plynuje civilisty, trhá jim nehty, dloube oči a nechce se vzdát právě těm teroristům, které Ruská armáda bombarduje a které Západ velkoduše podporuje.

Je to z ruské strany vlastně logický krok. Oslabit nepřítele svého spojence (Asad požádal Putina o pomoc), aby se mohl na chvíli soustředit na ofenzivní výpad proti větší hrozbě.

Nejsem nijaký fanda Putina, Asada už vůbec ne, ale Putin svým tahem ukázal pokrytectví Západních elit a jejich spojenců. Horují proti terorismu, radikálním islamistům?? a vůbec všemu tomu krvavému marasmu, co v Sýrii už pátým rokem nějak ne a ne přestat. Jenže namísto toho, aby promysleli své tahy, počali bezhlavě zbrojit a živit opozici proti Bášárově režimu. Jak už to tak chodí, opozice se stále formovala, měnila sekundární cíle, stanovovala nové priority, tvořila a tvoří různé koalice, které se dříve či později rozpadly, tvořila se nová spojenectví, se starými se noví spojenci dali na nože, poté zběhli k jedné, druhé, třetí nebo kýhovejra kolikáté straně - až se v tom člověk motá - , takže se náhle stalo, že se do Západem podporované opozice nějak dostaly teroristické buňky, které byly ještě nedávno nepřáteli Západu, jmenovitě třeba An-Nusrá, Armáda Mudžáhidů nebo Islámská fronta a Tálibán. USA posílila Islámský Stát zejména tím, že CIA vycvičila muže takzvané syrské opoziční fronty, dala jim americké zbraně, zásoby amerických léků, potravin, americké munice za americké dolary s naivní důvěrou, že existuje jakési jednání v zájmu Syrské demokracie. Bojovníci za svobodu však záhy zběhli k IS i s americkými zbraněmi a výcvikem. Tedy stejná chyba jako v Afghánistánu. Není žádným tajemstvím, že většinu mužů z organizace al-Káida včetně Ládina vycvičila CIA coby úderné jednotky mudžáhidů pro boj proti ruské armádě, okupující Afghánistán. Když rusové odtáhli, zanechali američané vycvičené mudžáhidy svému osudu, bez jakékoli kompenzace za pomoc americkým vojenským jednotkám. Dá se říci, že si spoustu teroristů vytvořil Západ nechtěně sám. Ne nadarmo se říká, že cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly. Prvním dobrým úmyslem je obvykle chorobná snaha aplikovat západní demokracii do kulturního prostředí, kde demokracie v našem pojetí nebyla, není a nikdy nebude možná. Tím druhým je ono černobílé vidění světa. 

Ty teroristy, které Západ nepodporuje přímo, podporuje přes ,,dlouholetého přítele Ameriky" (slova Baracka H. Obamy), Království Saúdské Arábie. Mimo této přihřívají si zde polívčičku i další přátelé - Katar a Erdoganovo Turecko.

A přesně těmito státy podporovaným teroristům s privilegiem spojence? Putinova letka poslala rakety na hlavu.

Srdcervoucí pláč, nářky a komentáře bombardovaných teroristů na sebe nenechaly dlouho čekat, Rusko prý bombarduje civilisty. Bohužel, teroristé nemají svědomí a starost o civilisty natolik vlastní, aby tábořili mimo města. Že je nejvýhodnější mít základnu mezi tisícovkami nevinných obyvatel zjistil jako první Hamas, když si své rakety navezl do měst poblíž hranic s Izraelem a odpaloval je z nemocnic i obytných domů. Ne zanedbatelným faktem je, že Syrská opozice hlásila bombardování civilního obyvatelstva s předstihem jednoho dne. Tudíž, buď mají na své straně věštecké orákulum nebo se snaží napjatou atmosféru mezi Ruskem a USA ještě trochu přitáhnout.

K tomu John Kerry nezapomenul rozumovat, že Assad dosud ani jedinkrát nezasáhl proti IS. To se to říká někomu, kdo se nemusí soustředit na fakt, že mu dýchá za krk armáda krvechtivých a hodně nasr...štvaných sunnitských muslimů, nadržených na konečné řešení šiítské otázky.

Dnešní stav, ve kterém se Sýrie nachází, je ovocem toho, co kdysi bylo známo pod názvem Arabské jaro. Přimhouříme - li očko, byl zde ušlechtilý záměr skoncovat s diktátem jednoho muže, zavést rovnost a svobodu pro Syřany. Vždyť prvními demonstranty nebyli žádní mudžáhidi, ale obyčejní Syřané, mající po krk neustálé buzerace ze strany Asadovy armády a policie. 

Není zcela pravdou, že by za tamní situaci mohl v plné míře Západ, nicméně je třeba přiznat, že pokud tuto mizérii nezpůsobil, významnou měrou tuto cestu do pekel urychlil díky svým dobrým úmyslům. A věru, za naprostou většinou krvavých pohrom, katastrof a veškerého toho zla, které byť jen za poslední dvě staletí tento svět postihlo, nestojí žádný zlořád a špatný záměr, nýbrž úmysl dobrý.  Vůbec záměrů toliko krásných, aby z nich vzešlo pro svět něco trvale prospěšného, nenajdeme ani jako šafránu. Inu, kdyby se vývoj lidstva a světa vůbec vždy vyvíjel podle našich představ dobra a zla, dodnes bychom se pohupovali na stromech a kdo ví jestli bychom ještě nepoplavávali jako trilobiti v prvohorním moři. A možná ani to ne.

Bolševistický socialismus měl v úmyslu lid sjednotit, smazat rozdíly a vystavět novou civilizaci, nacismus zase zažehnout národní hrdost, vlastenectví a prosperitu Německa. Samotný úmysl však nestačí, je zapotřebí i vyší míra inteligence, Robespierre, Trockij, Himmler ani Che Guevara také nebyli žádní prosťáčkové. Nechybělo jim vzdělání, rozhodnost a viděli svět v jádru špatný, pokud jej chtěli napravit, museli se o to postarat energicky svým uchycením otěží a vznikl z toho opravdu pekelný guláš.

Nyní se mnozí evropští vzdělanci  bijí o dobrý úmysl zachránit uprchlíky, zajistit je a ubytovat. V dobrém úmyslu Německá kancléřka Merkelová prohlásila, že jsou v Německu všichni migranti vítáni. Pak se diví, že příliv běženců neopadá a všichni běží mermomocí právě do Němec. To se nám drahá Angela rozhodla, že toliko vítání je už trochu moc a přebytečné (ne)vítané po dobrém či po zlém nabalí do vlaků a vrazí je ostatním,  ná vezmi tam tisíc, ty dva tisíce, protože svých lidí máš až moc, ty osm a laskavě čekej, my ti do Vánoc nadělíme ještě deset k tomu.

Jenže, babo Merkelová, raď, co s nimi? Co na plat, když se běženci, slůvka neznaje, práce se štítíce, hodí tu k Maďarům, tu k Čechům a Slovákům do azylových táborů, kde být nechtějí a hrozně se diví, proč nemohou do Německa, kde ta hodná paní Angela říkala, že jsou tam všichni vítání a náhle o tom nechce ani slyšet? Co myslíte, smíří se s tím a sklopí uši nebo si začnou uvědomovat, že jim tu něco nešmakuje, že zde není vše tak, jak jim bodrý převaděč tvrdil a začnou na vlastní pěst jednat, aby dali těm Evropanům, co si je tu přehazují jak navlhlou deku, pěkně na pr.. - ech, za vyučenou? A kampak ten veleušlechtilý úmysl povede jinam, než úmysly jiné? Kdo si poradí s islamisty takřka za dveřmi a masami nespokojených vandalů, pustošitelů a příležitostných vrahů těsně za prahem, když si Unie nedokázala prosadit svou ani před tak nemožnou a slabou Libyjskou vládou, která ovládá stěží jedno město a pár metrů čtverečních přilehlého okolí?

Ale dost už otázek řečnických, které se jedním dechem zodpovědět nedají. Inu, vyjádřit se dají, ale obávám se slovo průser na pastvu vypustit, přec jsem slušný a nerad pokouším trpělivost administrátora blogoviska. Co nám tento prů... - a je to tu- ...švih přinese do Evropy lze vídat v náznacích už teď. Vojensky nemožná, sebeobrany neschopná Unie fackuje své země jakousi groteskně pokřivenou, bizarní politikou solidarity a pomoci. Část lidí to vítá a chce pomoci, zakládá charity, neziskové organizace atd., druhá část je opatrnější, chce pomoci tím, že se zastaví konflikt v Sýrii, jenže nemá nápad jak. Třetí kousek populace vyčkává, až důsledky migrace budou více předvídatelné. Poslední tábor je v různých měrách proti migraci, jenže nemá nápad, jak ji zastavit. Vytahují se a trumfují různými návrhy, spíš je to takové předvádění, poměřování, kdo ho má většího, než reálný plán, protože každý z takových plánů zatím ztroskotal na dvou malých nepřátelích; jmenují se ,,JAK a ZA CO", na kterých si dosud vylámalo zuby nemálo anti-migrantů, anti-islamistů a anti-kdovícoještě. Tím se společnost nejen u nás, ale celosvětově drolí, nespolupracuje, dělí se na skupiny dvé - pro a proti. Hádají se a posléze i bojují. Do toho tito uprchlíci uvidí svou příleżitost. Islám funguje ,,sjednotitelsky". Tudíž se muslimové rozhodnou nevěřící vytrestat. Za zástěrkou takzvaného islamismu, který přece nemá s islámem nic společného, budou útočit na občany dejme ku příkladu právě Německa. Do toho už se zapojí i ,,domácí" muslimové. Budou tvrdit, že tito islamisté nechápou islám správně a je v zájmu veřejnosti, aby se do parlamentu vpustila čistě islámská strana, která terorismu udělá přítrž a sjednotí muslimy v Německu. Zvyšování nároků (více pravomocí, více pozic v městských úřadech, vysoké posty různých radních, ministrů a tak dále) bude následovat nedlouho poté. Privilegia pro uprchlíky muslimského vyznání rychlého tzv. zařazení do společnosti Někde a nejen je rozdělí ještě více. A i kdyby byli protestující byli v naprosté většině, utvrdí to vládu, že jsou lide xenofobní, je nutno je zmírnit příkladem. Muslim coby (hodně - li předběžnou od zvolení hlav samotných německých států od Bavorska po Sasko) kancléř by měl ty zlé xenofoby utvrdit, že muslim přece není nic špatného. To už je jen krok od otevřeného boje na ulicích mezi protiimigrační částí ve společnosti s podporou protiimigračních politiků a organizací, kteří za svůj postoj léta horovali, a samotnými uprchlíky, s podporou těch politiků a organizací, co naopak podporovali solidaritu. Když si dáme pár a pár k sobě, máme tu další Sýrii či Libyi, jen ve větším měřítku, s dost možná i pomalejším spádem. Neplatí zde totiž logicky přímá úměrnost.

Jelikož většinou bývají mé odhady správné a přesné, což není můj nafoukaný dojem, ale lety ověřená zkušenost, máme za sousedy dnes časovanou výbušninu. 

Opět tápám, co vám říci, milí čtenáři, na konec. Možná, abychom slepě nevěřili vznešeně dobrým záměrům a nenechali se ukolébat, že se vše nějak, neznámo i známo jak, změní. Mysleme střízlivěji a jasně. Promýšlejme, rozebírejme a definujme své postoje. Možná a doufám, že jsem se zmýlil v odhadu, když jsem jej vydedukoval jako VĚTŠINOU správný, nikoliv absolutně. Buďme tedy svědky mého omylu. Pomáhejme potřebným, chraňme ohrožené, ale ne s gilotinou nad hlavou.

„…odlesky hořících měst jsou vidět na nebesích… melodie Marseillaisy a Carmagnoly, doprovázené duněním děl, zatímco guilotina odbíjí čas…“ Karl Marx