Krátké zadumání

 

Inu, pěkně, náramně si to, bolševický mysliteli, napsal. (Kdo nechápe ironii, ať snad ani nečte mé předešlé články) Fuj, tedy, takhle by to nešlo.

„...odlesky hořících měst jsou vidět na nebesích... melodie Marseillaisy a Carmagnoly, doprovázené duněním děl, zatímco guilotina odbíjí čas...“ Karl Marx

Kde jsou časy, kdy se za hluboké totality svazáci a svazačky odebírali na dovolenou k Balatonu. Dnes frčí jiný turismus.

To se tak sbalí pár sluníček s dostatkem kuráže, naivity a připitomělosti, domluví se a vyrazí na Srbsko-Maďarskou hranici pomáhat migrantům. Tím to ale ani zdaleka nekončí. Náležitě to začnou troubit mezi lidi. No a když o tom vypráví, občas se nad tím člověk chytá za hlavu. Kamarád (říkejme mu třeba Kája) se takhle vydal na Srbsko-Maďarskou hranici, odhodlán pomoci za každou cenu, snad i proti vůli běženců, přišlo-li by na to. Když jsme o tom tak rozprávěli, řekl mi takovou zajímavost, až jsem nabyl dojmu, že i kdyby se migranti denodenně mezi sebou půlili mačetami, sluníčka, jako je tento můj kamarád je budou stejně hájit. Podle něj, když s nimi mluvil, mají sice postoje a názory, které by každý Evropan chápal jako zvrácené, při nejlepším špatné, či nesprávné, ale - a to zdůraznil - jsou to především lidé, normální chlapi, co sice přemýšlí jinak, ale je jim jen o to, začít normálně žít a pracovat.

Tito lidé a krysy, mají společné rysy, řekl by možná básník. Všem nadávají do rasistů či nacistů, ale špínu ve svém hnízdě nevidí.

Všímáte si, jak je nám ze všech stran přednášeno, že migranti jsou fajn lidičkové, milí, přátelští, jen trochu nešťastní a hle - i z úst všelásek a něhomilů náhle vypadne moudro, že mezi nimi běhají lidé s v Evropě nepřijatelným smýšlením, ale nesmíme na to hledět. Velmi se teď využívá informačního vakua, které má zamezit takzvaným xenofobním náladám a negativnímu postoji veřejnosti k přijímání migrantů. Ne, že by náhle kriminalita migrantů zázračně vymizela. Jen se o ní nepíše, aby se lidé neutvrzovali v mínění, že vítací politika prostě nefunguje. No a tak se většinou jen ze zahraničních médií dozvíme sem tam, že jeden darmožrout naříká nad tím, kterak má (chudáček malý)v Litvě příliš nízké soc. dávky, jinde, že při znásilnění osmileté dívky policie zastřelila omylem jejího otce, který se ji snažil před nadrženým běžencem chránit.

Už v lednu německý deník Bild informoval, že tiskové oddělení ministerstva vnitra v Severním Porýní zakázalo používat novinám slovo ,,uprchlík" ve spojení s kriminální aktivitou.

Takže, vážení antiislamisté, imigrační skeptici, islamofobové, máte utrum. Němci nic nepoví, protože co informace o běžencích, to projev xenofobie a nesnášenlivosti.

Bojím se však, že takové udržování Evropských občanů v nejistotě povede k převzetí ,,spravedlnosti" primitivnější, méně přemýšlivou spodinou do vlastních rukou a pouliční bitky mezi běženci a domorodci budou každodenní realitou.

Ovšem, to je právě to, co si neomarxistická, extrémní levice tolik přeje. Vítězné tažení proti národní jednolitosti skrze strach, oběti na životech a nenávistí otrávená srdce.

Blíží se krajské i senátní volby, ze všech koutů na nás zírají tváře pro náš obvod a slibují své verbířské bláboly. Tak doufám, že jim tentokrát na ty špeky, které loni sami nemohli spolknout, opět neskočíte.